Island – ne-průvodce po Islandu pro Matouše – díl druhý

Kempy a bazény 

V Reykjavíku je určitě více kempů, my zvolili rušný kemp v parku Laugardalur [64.145925, -21.87581] Je tu dost místa, pružná recepční schopná poradit i zavolat kam bude potřeba a prodávají pohledy a různé kempingové drobnosti, též propanbutanové bomby (ale když jsme tam byli, měli jen půlkilové, ty já nerad). Dále samozřejmě funkční sprchy (zde s teplou vodou zdarma), zásuvky pro dobíjení telefonů, zdarma wi-fi (je v recepci, pokrývá i malou loučku přímo před recepcí; pokud neběží, upozorněte recepční, zrestartuje router) a stříšky a stoly, kde si lze snadno uvařit a pohodlně se najíst. Jede sem přímý bus 14 od BSI, 

V tomto kempu je také stůl, kam se odkládají věci „já už nepotřebuji, vezměte si“. Cestovatelé zakončující pobyt tu zanechávají výbavu, kterou už nepotřebují (typicky bomby do vařičů, které si do letadla vzít nemohou) a ten, kdo výlet naopak začíná, si je může vzít. Takové místo je ve většině kempů, kde se obvykle končí výlet – tj. kromě tohoto jsme to viděli třeba v Landmannalaugharu a v Thosmorku.

Proč je výše zdůrazněna teplá voda ve sprchách zdarma? Protože to není standardem. Obecně platí, že v kempech bývá teplá sprcha placená – je tam povětšinou ohřívač vody a u něj mincovní automat. Naházíte tam stokorunové mince (většinou tři nebo čtyři) a automat se na zhruba pět minut zapne (je tedy vhodné tam ty mince dávat až ve chvíli, kdy je člověk zcela připraven). Před výletem do divočiny je tedy potřeba si rozměnit – získat dost stokorunových mincí, v terénu je nikdo nevymění, mají cenu zlata (jak by jistě potvrdila skupina francouzů, kteří se před námi sprchovali v kempu Emstrur, neměli mince a tak si na rozdíl od nás v chladném večeru užívali studené vody). Teplá sprcha tímto způsobem bývá dostupná i v kempech v divočině – jsou tam velké propanbutanové bomby, pomocí kterých se voda ohřívá, a po celodenním putování je to instantní štěstí. 

Hned vedle kempu (200 metrů) je velký termální bazén Laugardalslaug. Termální bazény jsou důležitou specialitou Islandu a je nutné je navštívit. Jsou v každé větší obci; v REK jich je jich desítka či více. Napájí se horkou vodou z podzemních vrtů a běžná „bazénová“ teplota je cca o deset stupňů výše než v čechách – venkovní bazén kolem 36 stupňů. Je to strašně příjemné a umožňuje to koupání ve venkovních bazénech i při teplotách těsně nad nulou. U větších bvazénů bývají ještě vyhřívací bazénky s vyššími teplotami. Vstupné do bazénů bývá malé – 300-600 ISK, tedy pod 100 českých korun. Rozhodně to stojí za to – a samozřejmě vedlejším efektem bazénu je to, že se člověk před tím ve sprchách důkladně umyje, což se na cestě také hodí 🙂

Tj. na Island plavky s sebou!

Speciálním případem termálního bazénu je Modrá laguna. Doporučuju!

 

Plynové bomby (nejen v REK)

Do letadla si je vzít nesmíte, je tedy nutno je koupit. My jsme v rámci běhání po městě nakoupili ve sportshopu v nákupním centru Kringlan [64.130654, -21.89416]. Měli tam jak primusí bomby (VAR), tak camping gaz (modré).

Následně jsme zjistili, že bomby Primus (VAR) mají i v shopíku na recepci kempu (ale jen půlkilové, ne ty malé) a že se prodávají i na benzínkách, kde staví turistické autobusy. Na těchto dalších místech ale camping gaz už nebyl. Primus je na Islandu zjevně rozšířenější technologie.

 

Reykjavík jako takový

Reykjavík je krásné maloměsto. Rozhodně stojí za to si ho projít. Nicméně nečekejte historické centrum v českém stylu, nic takového tu není. Pravděpodobně všechny důležité památky jsou vyznačeny v plánku autobusů MHD [tady]. Rozhodně doporučuji navštívit:

  • katedrálu Hallgrímskirkja – vylezte si na věž, i když to něco stojí, je tam hezký rozhled
  • plastiku vikingské lodě na pobřeží severně od katedrály – je to sice jen „moderní socha“, ale hezky umístěna na pobřeží, má svou atmosféru
  • Perlan 
  • koupací pláž – ač je na Islandu kosa a moře kolem je studené, kousek od Perlanu by měla být pláž, kde se do moře vypouští horká voda z geotermální elektrárny a proto se tam dá normálně koupat! (nestihli jsme, ale mohlo by být zajímavé)
  • (a pro zbytek si načtěte průvodce – my jsme prostě tak bloumali po městě a chodili všude možně)

Pro den či dny, ktreré budete chtít strávit v Reykjavíku, by se mohla hodit Reykjavik Welcome Card [info]. Stojí 1900 ISK na 24 hodin (2400 na 48, 2900 na 72) a zahrnuje zdarma ježdění v městských autobusech, vstup zdarma do městských bazénů a městských muzeí (pozor, ne všechna muzea jsou městská!), trajekt na ostrov Vidnei, internet v informačním centru atd. A slevy v některých obchodech. Zamyslete se nad tím, zda se vám to vyplatí – nám to rozhodně pár korun ušetřilo. Karta se dá koupit při příjezdu na terminálu BSI.

Jo a nenechte se zmást mapou – centrum Reykjavíku je malé, všude se dá dostat pěšky. Celé město je vlastně malé, ne jen centrum.

Námět: Z centra REK, z adresy Austurstræti 6, vychází každý den ve 13:00 průvodce na „free guided walking tour“  (pořádá http://www.myreykjavik.is/). Dvouhodinová procházka s výkladem o místě, historii atd, zdarma, v angličtině.

 

Nákupy potravin (nejen v REK)

Nejlevnější potraviny jsou v síti obchodů Bónus (s logem růžového prasátka). GPS souřadnice obchodů Bónus jsou v příloze.

O něco dražší jsou obchody Krónan.

Již výrazně dražší je pak síť 10-11, ta má ale základní výhodu, že mají otevřeno nonstop. Ke kempu výše uvedenému je nejbližší obchod 10-11 zde: [64.148283, -21.88347].

Základní potraviny mají i na benzínkách.

Popisky na potravinách vyrobených na islandu povětšinou jsou jen islandsky, protože se potraviny moc nevyvážejí!

Chleba (ekvivalentní českému) neseženete. Seženete měkký chleba („toustový“). A našli jsme nějaké knackebroty, které vypadaly, že přežijí nošení v batohu.

Maso a salámy jsou hodně drahé. Něco málo islandské masné terminologie: 

  • kuře = kjúklingur
  • jehně = lamb 
  • vepřové = svína
  • hovězí = nautakjöt

Určitě si kupte Skyr. Je to mléčný výrobek mezi jogurtem, tvarohem a zakysanou smetanou, nemá žádný tuk a dobře chutná. Prodává se podobně jako jogurty – bílý nebo ochucený. Je to islandská specialita, do evropy se nevyváží – a lituju toho, kupoval bych si. 

Něco málo mléčnovýrobkové terminologie:

  • ab mjólk – kysané (acido) mléko
  • G-mjólk – trvanlivé mléko
  • G-rjómi – trvanlivá smetana
  • ídýfa – kysaná smetana
  • jógúrt – překvapivě jogurt
  • kotasaela – domácí sýr
  • lettmjólk – nízkotučné (odtučněné) mléko
  • mysa – syrovátka
  • nymjólk – plnotučné mléko
  • rjómaskyr – kvašený smetanový jogurt
  • rjómi – smetana
  • skyr – kvašený jogurt, viz předešlý odstavec
  • smjör – máslo (povětšinou slané)
  • smjörliki – margarín
  • smjörvi – nízkotučné máslo smíchané s olejem, aby bylo chutnější
  • syrmjólk – tučné kyselé mléko
  • dykkmjólk – smetanový jogurt
  • undan renna – sbírané mléko (svrchu) 

Další islanská specialita jsou lupínky sušených ryb – „harðfiskur„. Taky doporučuji vyzkoušet, ale ne každému to chutná. Doporučené podávání je se slaným máslem. 

Alkohol se v běžných obchodech s potravinami neprodává, jsou na to specializované obchody Vínbúð (tj. stejný režim, jako jinde ve skandinávii).

    (Poznámka: na Island se smí dovést max 3 kg potravin na osobu, nesmí se dovážet maso a mléčné výrobky. Takže jsme v ČR nakoupili zejména všeliké sušené potraviny a na Islandu dokoupili chleba, klobásy atd.) 

     

     

    Pozorování velryb

    Pozorování velryb je jednou ze specifických islandských atrakcí. Zaplatíte, nalodíte se na upravenou rybářskou loď, navléknete na sebe kombinézu proti vodě a zimě … a kapitán vás vyveze na moře. Výlet trvá 3-4 hodiny. Když se vydaří, uvidíte zblízka velryby, delfíny, papuchálky. 

    My viděli prd. Dvakrát. Ale sestra zažila velrybu úplně na dosah ruky, byla strašně nadšená a obratem si zaplatila další (úspěšný) výlet.

    Tak si to rozhodněte sami. Cena je poměrně vysoká, ale zážitek je silný, pokud se velryba vydaří. Všechny společnosti udávají úspěšnost 95-98% a v případě, že neuvidíte žádnou velrybu, dají lístek na další cestu zdarma.

    Z Reykjavíku vyráží společnosti asi čtyři. Všechny ze starého přístavu [64.151759, -21.94331]. Cena je ve všech případech stejná, liší se typ lodi (stará, moderní, hypermoderní) a služby (např. polévka v ceně).

    Sestra doporučuje výlet spíše z Keflaviku, že jsou tam velryby blíže a je jich tedy vidět víc.

    Vzhledem k vyšší ceně této atrakce se provozovatelé snaží turistům zjednodušit život. Zajišťují tedy svoz a odvoz z/do hotelů po Reykjavíku. Kdybychom to věděli předem, nechali bychom si slečnou z recepce kempu objednat svoz z kempu. Takhle jsme se alespoň nacpali do mikrobusu, který vezl turisty zpět do hotelu Hilton a vystoupili s nimi – od Hiltonu je to do kempu už kousek.

    Poznámka: hned u starého přístavu jsme na [64.150657, -21.944295] obědvali v hezké restaraci Icelandic Fish and Chips a bylo to moc dobré a za (na islandské poměry) rozumné peníze.

     

    [Island – zpět na seznam kapitol]

    Reklamy

    1 komentář

    Filed under Cestování a výlety

    One response to “Island – ne-průvodce po Islandu pro Matouše – díl druhý

    1. Koukám, že jste si dali pěknou práci se zpracováním. Snad se nebudete zlobit, když doplním pár tipů.Pokud chcete drobné v kempu na sprchu, řekněte si hned při placení na recepci nebo v chatě. Strhnou vám částku spolu s noclehem z karty a dají vám drobáky na sprchu, kterým mají dost, jak je všichni návštěvníci házejí do sprchových automatů.Dostupnost plynových bomb na benzinkách často záleží na firmě. Obecně není problém sehnat typ Primus na benzinkách N1 a naopak Coleman u společnosti Olís. Ostatně takto to na Islandu funguje s většinou zboží – každý prodává nějakou jinou značku a nikdo všechny.

    Zanechat odpověď

    Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

    Logo WordPress.com

    Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

    Google photo

    Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

    Twitter picture

    Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

    Facebook photo

    Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

    Připojování k %s