Logická sonda, multimetr a univerzální měřák LCR-T4 dokáží vyřešit většinu problémů, na které při bastlení narazíme. Ale ne všechny. Třeba zjistit, proč se nám každý impulz při průchodu částice Geiger–Müllerovou trubicí počítá vícekrát – to je otázka, na jejíž zodpovězení je už potřeba osciloskop. Shodou náhod tu jeden mám. Z Číny, za pár stokorun.
Tady je v plné své kráse. Vpravo vstup; vlevo vstup pro externí trigger nebo výstup testovacího signálu.
DSO112A (odkaz na obchod) stojí méně než 900 Kč. A musím říct, že mne pozitivně překvapil.
V obchodě jsou dvě verze – levnější má jen jeden testovací kabel s krokosvorkami, dražší má navíc redukci na velký BNC konektor a plnohodnotnou sondu s přepínáním rozsahu 1x/10x. Rozhodně se vyplatí ta dražší varianta.
Základní parametry:
- Šířka pásma 2 MHz, snímání 5 miliónů vzorků za sekundu.
- Provoz z akumulátoru (není potřeba mít na stole další zdroj!). Nabíjení přes micro-USB kabel.
- Externí i automatický trigger.
- Připojení k počítači.
- Generátor testovacích signálů.
- Drobeček do kapsy – velikost 7 x 8 centimetrů, tloušťka 18 mm.
- Vstup povoluje maximální napětí 50 V; v balení (dražší verze) je sonda s přepínáním x1/x10; s ní je tedy rozsah 500 V.
Ovládání je jednoduché: jedno tlačítko a dotykový displej. Displej je malinký (úhlopříčka 62 mm – pamatujete dobu, kdy takhle velké bývaly displeje největších mobilů?), dotyky snímá rezistivně (mechanicky) a z toho plyne doporučení: pro pohodlné ovládání je vhodný stylus. Třeba tenhle.
Jediným tlačítkem se zapíná a vypíná; když už je jednou zapnutý, tlačítko provede hold (zamražení aktuálního průběhu na obrazovce) a při dalším stisku uvolnění.
Základní pohled na obrazovku vypadá takto:
Vlevo dole jsou naměřené hodnoty napětí (min a max, rozkmit, průměrné napětí a RMS). Měření napětí není „multimetrově“ přesné – v některých rozsazích se ukazuje až +20 %. Nicméně je to lineární chyba. Vpravo dole je naměřená frekvence signálu (zde aperiodický, bez frekvence).
V hlavním menu je možné si zapnout možnost ručního měření času a napětí. Na displeji se pak ukáží dvě vodorovné čáry pro napětí a dvě svislé pro čas. Posunete je stylusem dle potřeby a vlevo nahoře se ukáže naměřený rozdíl napětí / času:
Nastavení rychlosti je k dispozici od 1 us/dílek až po 50 sec/dílek, tedy 600 sekund na displej (!!!).
Citlivost je od 2 mv/dílek až po 20 V/dílek; je možné nastavit zobrazení DC (ukazuje absolutní velikost, včetně stejnosměrné složky) i AC (ukazuje jen střídavou složku).
Trigger (spuštění zobrazení) může být AUTO (signál postupně roluje – vhodné pro neustále probíhající děje), NORM (pokaždé, když se objeví hrana, spustí se záznam a překreslí se obrazovka) či SING (záznam prvního impulzu po spuštění měření, pak se osciloskop přepne do „hold“ a další zaznamená až po stisku tlačítka). NORM/SING může být spouštěn pozitivní či negativní hranou.
(Trigger nefunguje při rychlosti 1 – 5 us/dílek. Podle návodu proto, že procesor by to při tomto tempu již nezvládal.)
Kromě vnitřního triggeru odvozeného od vstupního signálu je záznam možné spouštět i externím signálem přivedeným do druhého vstupu. Maximální napětí pro externí trigger je 15 V.
Hlavní menu kromě výše uvedených možností umožňuje:
- zaznamenat průběh signálu a uložit ho do flash paměti
- zobrazit uložený průběh
- odeslat data do počítače
- změnit profil nastavení
- spustit generátor signálu
Generátor signálu vysílá testovací signál ze druhého vstupu. Má několik přednastavených frekvencí; není možné si volně nastavit jinou. Výstupní signál je obdélníkový, má 3.3 V a výstupní impedance je 1k.
Připojení k počítači
Osciloskop je možné připojit k počítači pomocí USB kabelu (mikro-USB konektor; používá se i pro napájení).
Komunikační protokol je popsaný v manuálu, není tedy problém si vyčítat data vlastní aplikací.
Jedna hotová aplikace je odkazovaná zde.
Závěr
DSO112A je úžasně silný trpaslík. Má všechno, co si malý bastlíř může za pár korun přát.
Plusy:
- Malinkatý, na baterky.
- Funguje; dělá, co má.
Mínusy:
- Je třeba stylus.
- Měření napětí není tak přesné, jak by mohlo být (lineární chyba v některých rozsazích cca 20 %).
Rozhodně bych koupil znovu.
A pomohl nám při řešení problémů duplicitních pulsů od G-M trubice? Jasně, že ano. Ukázal, že signál je zarušen od vysokonapěťového zdroje a v tvarovači signálu spustí jeho modulace ještě jeden impulz navíc:
Na vstupu do tvarovače do potřebného signálu proniká šum z vysokonapěťového zdroje; proto po zaznamenání „širokého“ požadovaného impulzu napětí ještě jednou projde přes spínací limit a vygeneruje ještě jeden krátký (nechtěný) výstupní pulz.
pebrou 